Select Page

5 + 1 věcí, které musíte znát když začínáte s lezením...

1. Takže co znamená “Hezká cesta”?

            Představte si scénář, stojíte u skály a sledujete, jak někdo s větší nebo menší námahou zdolává cestu, která je pro vás snad lezitelná. Většinou to probíhá asi takhle. Kámoš táhne cestu, mě se potěj ruce jenom se na to dívám, přitom sedim na zemi a snažim se uklidnit myšlenkou na piviii, který mám na potom.

          Kamarád má dolezeno, je to tady. Vstávám, beru si lano, poslouchám rady…vytěsnuju kamarádovo koleno od krve, půlku obličeje od mága a dech jako po doběhnutý stovce. Ptám se. “Tak co, jaký to je? Hele, hezká cesta”. Hmm dík, dovazuju osmu, v půlce nadávám, nesnášim všechny na světě a řikám si, sám jsi to chtěl…nějak to dolezu. Dostaví se euforie a mě se ta cesta fakt líbila, kdyby se mě někdo zeptal jaký to bylo, řeknu: “Hezká cesta”.

Rada: Každá cesta je hezká, hlavně ta, kterou docvaknete až na vrchol.

Uděláte mi radost, když mi dáte vědět v kometářích kolikrát slyšíte “hezká cesta, to si dej”.

 

2. Hele a víš co? “Je to vo nohách”:

Dobře no a co mám dělat? Nejsem moc bystrej, ani rychlej, takže mi nevadilo, když mi to lidi opakovali. “Je to vo nohách. Běž přes nohy. Musíš veřit nohám.” Věřim nohám každý ráno, když vstávám z postele, tam problém není. Vždycky, když už jsem myslel, že to je dobrý, přišlo to jako rána z čistýho nebe: “Vůbec nepoužíváš nohy”.

Co s tim? Naštěstí je dost zdrojů a jedno video, který vám může pomoct je níže a Louis toho popisuje víc. Je to o nohách, nejen u žen.

 

 

3. Vymršti se do dalšího chytu.

Jsem v absolutní křeči. Klepou se mi i řasy na očích a nevím jak dál. Čekám spásnou radu, která mne vysvobodí a já dolezu k absolutnímu štestí. To se nestane.       

Kámoška se na tu tragedii dívá a říká: “Prostě se vymršti do dalšího chytu.” He? Jak asi chápete, to se nestalo. Rada zní, když nevíte jak dál, vždycky zkuste ještě další krok, vymrštěte se to dalšího chytu, třeba do pádu. Spoustu vám to dá a odbouráte obavy z pádu do lana (když máte lano).

 

4. První krok mám.

           Přijdu k boulderu a hledám start. Nejdřív v úrovni očí, pak u pasu…dlouho se rozhlížim a nechci, aby mi zrak spadnul někam ke kolenům. Je to tak. Polezu nahoru, ale nejdřív si musím sednout, dát nohy do praku, abych zjistil, že spadnu na zem cca z výšky 5 centimetrů. Okolí se snaží nesmát nahlas, ale to poznáte.

Hmm, některý starty mi prostě nejdou. Dlouho jsem se trápil, až přišla kámoška, nešlo jí odstartovat a s noblesou jí vlastní řekla: “První krok mám” a boulder si užila.

Když vám to nejde, najděte si na tom tu hezčí část a příšte to dáte.

 

 

5. Rajbas. Sokolík. 

Sokolík

Když vám někdo řiká, že to máte lézt na sokolíka, znamená to, že tam nejspíš je hrana, kterou máte brát ze strany, držet co to jde a stylově stoupat vzhůru.

 

 

Rajbas

Prý od slova Rajbovat – drhnout, dřít a to je v podstatě co děláte. Když vás někdo bude tahat na Rajbas, nejspíš to nebude uplně kolmá stěna a na dobrý chyty zapomeňte, většinou tam žádný nejsou a jak píšeme i tady v článku – bude to o nohách. Každopádně Rajbas může být většinou dobrá zábava.

 

 

 

 

 

6. Uzly, které byste měli znát. 

Můžete si přečíst podrobnosti z naší výpravy na Gran Paradiso, kde jsme hned několik uzlů z videa níže využili. Hlavně se na to video jenom nekoukejte, ale vyzkoušejte si navázání uzlů, které se vám vždycky hodí znát.

 

0 Comments